Poslední růže.

Básníku lásky, povídej,

a můžeš i přehánět; co máš-li ?

Včera si v zahradě zpívala

tvá známá, ta bruneta s mašlí..

Říkají, že první jsi mezi všemi,

kdo svádění povýšil na umění.

Ale, jsou i prý takové,

co tvůj um nedocení ?

Jaké to musí být, můžeš-li

vládnout tím mocným kouzlem,

vždy dosáhnout svého,

a nikdy silou a nikdy po zlém ?

Pohledem krotit prosté i dámy,

a vlídným hlasem a tichými slovy

zmámit je, ať chtějí být

tou poslední růží Casanovy.