Tajemství zahrady.

Brána na konci ulice

zamčená je a rzivě hledí.

Za ní slavíci slaví velice

a ani na chvíli neposedí.

Rostou tam z růží houštiny,

tráva je vysoká nad kolena.

Člověk tam nežije jediný,

pravda, ani muž a ani žena.

Když kolem jdeš té zahrady,

to houští s tebou se táhne,

aby skrylo svá kouzla, své poklady,

když kolem jde, kdo po nich prahne.

Za branou na konci ulice,

slavík a jedna, či dvě slavice,

písně své, po celý den, si hrají,

ať chce, či ne, to zahrada neutají.