Zakryj si tvář
a k světlu se otoč zády,
ať zmizí, co v tváři je skryto.
Nemysli na zítřek, na vzlety a pády,
sny ukryj pod polštář.
Dívej se do tmy jak ze sametu,
jasněji uvidíš svá přání.
Jen vyslovíš je, navždy ti zmizí:
i když dáš se do hledání,
již nepatří zdejšímu světu.
Zapomeň na to, co stalo se včera,
zapomeň na, co bylo před chvílí.
Čas je jak voda, stejně tak plyne,
lehounce, jak křídla motýlí,
co do tmy ztrácí se za večera.
Pěkný. Rád jsem na to narazil...
19.04.2023 10:13:04 | Koala
Skvělé - přečetl jsem jedním dechem, Kane :)
Ať se daří náramně :)
18.04.2023 21:47:32 | Ondra
To jsem rád. Děkuji za komentář.
19.04.2023 10:01:27 | Kan
Povedená báseň Kane :) Četla jsem již několikrát:)
18.04.2023 12:45:10 | Narra
No,to mě velice těší. :-))
18.04.2023 13:55:26 | Kan
NYNÍ A TEĎ JE DECHEM NAŠEHO ŽIVOTA! st*
18.04.2023 12:39:35 | Frr
Jen tak si život vymlsáme. Díky za komentář. :-))
18.04.2023 13:57:58 | Kan
Pěkná poezie* A zejména poslední strofa.
18.04.2023 12:28:53 | šerý
To jsem rád, že se Ti líbí. Děkuji za komentář. :-))
18.04.2023 14:01:55 | Kan
Jo to zní jako já, když se snažím usnout :))
18.04.2023 10:38:14 | Tritvaetna
Pokud máš z básně takový pocit, pak tomu tak je. Tady je vidět, jak bohatá a
různá je lidská fantazie. Já jsem ji psal na základě zcela jiných podnětů, než
to připadlo Tobě. Proto nikdo nemůže říci, " co tím chtěl básník povědět ",
mnohdy to neví ani autor sám. Děkuji za komentář. :-))
18.04.2023 10:51:59 | Kan