Pták uvnitř kostela
zmateně od zdi ke zdi létá,
o barevná okna křídly bije.
Do rukou vzepjatých
chytit se nedá, běsní,
bolestně volá.
Vrata ! Otevřete vrata,
ať najde směr,
cestu ke svobodě.
Usedne na oltář
a zpívá usedavě,
paprsek slunce hledá.
Zpěvem svým přivolává
paprsek naděje, co ukáže mu
kudy ven za sluncem.
Naděje...vždycky je...
Hezky se mi četla :).
23.04.2023 00:53:49 | ukrytá v máku
To mě těší, děkuji za komentář. :-))
23.04.2023 09:28:17 | Kan
Paprsky v kostelích jsou zrádné :) Ten z pozlátek, ten z vitráží... Není divu, že nebohý ptáček.. jen zmateně naráží... krásné
20.04.2023 13:16:15 | Narra
Hezky zveršované. Děkuji za komentář
20.04.2023 13:55:41 | Kan
...já jsem ten pták...;-)proto nemám rád duše zavřený jak kostely...
20.04.2023 12:30:44 | Marten
Pak jsi můj člověk. Díky za komentář. :-))
20.04.2023 12:36:26 | Kan
celkem příjemné čtení .)
20.04.2023 12:10:33 | Constantine
To jsem rád, děkuji za komentář.
20.04.2023 12:18:41 | Kan