V polích.

V polích.

Umřela láska pod rukama,

odešla cestou polní.

Zůstal jsem sám a ty sama,

zůstali jsme volní.

 

Jako hladina zakalená,

myšlenky mé plynou.

V mém snu jsi beze jména

a voníš člověčinou.

 

Zazpíval kos v suchém křoví,

roztáhl závěsy noci.

Nikdo z nás bez pomoci,

to jméno nevysloví.

Autor Kan, 05.06.2023
Přečteno 295x
Tipy 18
ikonkaKomentáře (15)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

05.06.2023 21:38:10   jenommarie

Tak bych si řekla
zvučná mi napůl..
jméno se nezapomene.
Jen možná te smutek v srdci
ho nedovolí vyslovit.

Člověčí vůně
i když srdce stůně.
;)

líbí

05.06.2023 22:31:08   Kan

To už je na čtenáři, jak báseň uchopí. :-)) Děkuji za komentář.

líbí

07.06.2023 00:16:15   jenommarie

A podruhé..zas o trochu jinak
..tak to už při čtení básně bývá:)
Děkuji TI též;)

líbí

07.06.2023 10:13:04   Kan

:-))

líbí

09.06.2023 22:36:47   jenommarie

:))

líbí

05.06.2023 19:56:14   danaska

Taková krásnosmutná. Děkuji za ni. ST a moc pozdravů posílá z Prahy danaska-Daniela

líbí

05.06.2023 22:27:16   Kan

Děkuji za pozdrav a děkuji za komentář. :-))

líbí

05.06.2023 19:04:31   Marťas9

Moc hezká

líbí

05.06.2023 19:49:51   Kan

Děkui pěkně za komentář.

líbí

05.06.2023 19:02:48   Koala

Moc hezký, Kane...

líbí

05.06.2023 19:49:05   Kan

Mockrát děkuji za komentář

líbí

05.06.2023 12:57:23   kozorožka

Ta se mi moc líbí :-)

líbí

05.06.2023 13:19:03   Kan

To jsem rád. Děkuji za komentář. :-))

líbí

05.06.2023 10:43:35   mkinka

Pole jsou mi blízké.

líbí

05.06.2023 11:11:48   Kan

Děkuji pěkně za komentář. :-))

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel