Když si myslím, že vím vše, tak nevím nic
Když vím, že nevím nic, tak vím mnohem víc
Když spoutána jsem tisícem pevných pout
Tak mohu si na podstatu svou vzpomenout
Když cítím se od druhých oddělena
Tak vzpomenu si, že to má duše
Se cítí v lidském těle uvězněna
Však jedné podstaty jsme ty a já
Když myslím na to
Stane se věc nádherná
Samota, strach a oddělenost zmizí
Zbyde jen krása a láska ryzí
Ten pocit nelze stále udržet
Lze se však k němu vracet zpět
...To jsem teď měla "slyšet"....a spojilo se mi to s jednou "vědoucí" promluvou
Pjéra......Ji./úsměv/.....děkuji...
12.07.2023 20:40:28 | jitoush
Hezky se to čte, teď si k tomu ještě pustím hudbu. Standa
11.07.2023 19:37:00 | Stanislav32
Díky :-)
11.07.2023 20:03:22 | kozorožka
Je krásné žít ... pro ten pocit.
Děkuji Ti Kozorožko.
***
Vracím se tam ... kde najdu klid.
11.07.2023 15:03:08 | Fialový metal
Není zač, fialový metale :-)
11.07.2023 17:15:53 | kozorožka