Zklamání.

Do dlaní své srdce mu dala,

za malý polibek, je přitiskl k hrudi.

Ve štěstí, na něj se usmívala,

netuší, jeho jak dlaně studí.

Svou lásku dávala náručí plnou,

slepá, nic za ni nežádala.

Tak, jako řeka mocnou vlnou,

ta láska ji všechno vzala.

Ve smutných očích skryté slzy,

v duši má zklamání zarytý nůž.

Prázdné dlaně, ta zrada ji mrzí;

kdo byl ten muž ?