Dnes ti dám

 

do barvy oliv nořím štětec 

a kladu vrstvu oku do základu 

seděls mi modelem 

a ne, nejsi světec 

vykouknu oknem na zahradu 

jsi tam 

zas s ní, co celým světem byla 

až na těch pár chvil 

jen já a ty a pohled očí

zpeřený touhou 

po úbočí kreslils mi cesty 

vlil se do průsmyku 

v dotyku holou pravdu 

jako dýku 

zabodls minulost

prý vše, co bylo 

odměny, tresty 

zášť a zlost 

jen já a ty a blízkost těl 

 

pak přešel rok a snad i den 

okoral cit, odletěl sen 

 

6006 ve štětci mám 

oko a rám 

zbyl smutek dýkou ubodán 

a výhled do zahrady 

ty tam a já tady 

 

všechno je pryč

k obrazu zády

prázdnu se zamykám 

 

konečně pokoj

a sbohem