Po bouřce.

Vichřice, déšť a blesky,

jedno boží dopuštění.

Vítr kvílí své stesky,

konce vidět není.

Ráno, však, vstává

do úsměvu a krásy.

Deštěm zmáčená tráva

zvedá se, i na poli klasy.

Usměj se, slunce taky září,

bosá projdi se trávou.

Kapky rosy máš na své tváři,

kos pěje svou píseň hravou.

Ten den se probudil tobě kvůli,

kradí, zvídavě si prohlíží tě.

Na okně souká své pavouk sítě,

ve snu jsme spolu svět obepluli.