V prachu času
šarlatové písmeno skryto obvazem
nasáklo krví a studem viníků
- jdou bosé nohy přes kamení
střepy!
stranou známých cest.
A slabý hlas duše neuslyšíš...
Se srdcem v krku nedohoníš
co nebylo a není
co nebylo, co není
co nebylo, už není
tvé.
Viníci se obvykle moc nestydí..
12.09.2023 10:34:02 | básněnka
no prosimtě, co to znáš za lidi?;)
12.09.2023 17:39:10 | Sonador
Já bych si dovolil podepsat co tu napsal Honza Heretik :-) tedy Jan Kacíř!
21.08.2023 14:20:07 | La Suneteto
...jak pes honí vlastní ocas
09.08.2023 10:20:28 | jort1
už jsem viděla i psa, na kterého útočila jeho vlastní zadní noha...
09.08.2023 16:55:30 | Sonador
Vtáhneš člověka do záhady svých slov. Semeleš ho, přeházíš a vykopneš a on chudák musí dlouho přemýšlet, co se to vlastně stalo. Stejně na to nepřijde, ale přijde na něco jiného.
09.08.2023 00:10:25 | Jan Kacíř
a víš, že jsem ji chtěla smazat? ale kvůli tobě ne... tak snad nesemlela moc:)
11.08.2023 23:57:10 | Sonador
velmi silně rezonuješ svými řádky s meziřádky stříbrnou nití opředenými... když upřímností dlaň Tvá sílí :) díky Son
08.08.2023 21:00:55 | narra peregrini
to je tak krásnej koment narro... já moc děkuju Tobě!*
11.08.2023 23:57:57 | Sonador