Vzpomínka.

Padá déšť,

závoj mlh se snáší,

vzpomínka v duši ukryta,

stopy slz má na rubáši.

Provazy vod

bičují zemi unavenou:

jak potoky krve odtékají;

byla ta vzpomínka ženou ?

Kdy přijde probuzení,

kdy závoje snů se zvednou ?

Kdo slzy osuší a pohladí

duši moji ? Už stíny blednou.