Jen si jdi.

Odcházíš, tak náhle, bez rozloučení ?

Podívej, právě se stmívá.

Co, alespoň, jedno krátké políbení ?

Ne ? tváříš se jak zimomřivá.

Tak jdi a věci svoje si vem,

vzpomínky na tebe ať zmizí.

Loučím se s tebou úsměvem,

jej považuj za provizi.

Za tebou z okna se dívám,

čekám, zda zpět se otočíš.

Potichu smutnou si zpívám,

ale, to, už se ty nedovíš.