Galeje.

Napjaté svaly, do krve sedřené dlaně,

každý své veslo těžce táhne.

Bolavá záda, však táhne odevzdaně,

vesla se zbavit a okovů prahne.

Je nás tu čtyřicet znavených galejníků,

k lavici řetězy a veslům připoutaných.

Když zasviští karabáč, my v jednom šiku,

vesla táhneme v rukách rozedraných.

Život žijeme na lavici, opřeni o vesla spíme.;

vstát a projít se, nikdo nám nedovolí.

Na jednom místě dřeme se, tam také jíme;

odměnou knuta je, anebo rány holí.