Ikare...

Vyšla jsem za tebou až na vrchol

a přijala perutě,

Ikare...

vyšla jsem za tebou s nadějí,

že ve slunci shoří

vše prastaré...

Na tobě teď záleží,

zda roztáhnout je a letět

nebo je složit a 

v jediné větě 

jen s díky odmítnout a sejít zas dolů,

A z popela ušít si pohřební kamizolu...

Kéž bys tak mohl,

Ikare, 

stáhnout ji z nebes 

zpátky 

... k nám dolů...