Cože?
Neslyším tě Bože
Nerozumím ani slovu
Zkus to říci znovu
Cože?
To snad není Bůh
To nějaký duch
Si tropí ze mne šprýmy
Hloupými rýmy
Cože?
To nějaký ďábel snad
Z nebe ke mně na zem spad
Koho to zkouším poslouchat?
Cože?
Chci tě lépe slyšet
Mluv, naslouchám ti tiše
A už tě slyším krásně
Ty posíláš mi básně?
Už poznávám tě jasně:
Ty jsi moje duše
Proč jsem tě dřív nepoznala?
Že kdybych lépe naslouchala?
Že bych lépe slyšela?
A taky leccos viděla?
Pak se duše usmála
A tak jsem se jí zeptala
Dovedeš mě k Bohu?
Udělám, co mohu
Četl jsem 2× též jsem si říkal cože, až mi došlo, že je to duše :)
03.10.2023 14:20:13 | MatyhoZmaty
;-)
03.10.2023 18:56:13 | kozorožka
děkuju, Veroniko...vystihla jsi přesně to, o čem to je...kdo neposlouchá svou duši, neslyší nic...ani nemůže
03.10.2023 13:32:47 | stormeater
Ano. Díky :-)
03.10.2023 18:55:33 | kozorožka
Dost dobré v květu herbáře krásné inspirativní poezie.
03.10.2023 12:39:57 | mkinka
tak to byla silná inspirace, krásně jsi napsala...a Storm bude mít stopro radost... tak jako i já mám, že jsem si mohla přečíst tvý řádky
03.10.2023 12:33:00 | cappuccinogirl