Vzpomínky
V hloubi srdce spí
mozek o nich sní,
vznikli v jiné době ,
ta již obrací se v hrobě.
Mladí v nás plálo,
hřálo a hořelo,
pro vznik lásky
podhoubí stvořeno.
Milovali jsme se,
snad jak Romeo a Julie
žili jen tak,
ať pro nás svět bije.
Krásné to období
plné vášně,
škoda, že už tehdy
já nepsala básně.
Láska, zlá čarodějka
nám začarovala smysly,
tělo pak jen koná
na nic víc nemyslí...
Dítě na cestě,
ruina před námi,
však to my zvládneme
máme se přece rádi.
Náhle koulo pryč
v ruce lopata a rýč,
vedle kočár houpám,
v prachu se potloukám.
Láska v srdci, ta nás drží
život nám to trochu dluží,
překonala neduhy a dluhy
ukázala cestu přes začarované kruhy.
Věcný pocit, že nám dluží svět, když je málo nebe ;)
18.11.2023 07:20:52 | nehledaná
Díky za komentář
18.11.2023 07:24:00 | Marťas9
Něco mi to připomíná... držím palce dál:-)
Jinak moc pěkně shrnuto.
17.11.2023 09:15:45 | Jupiterka
Děkuji Jupiterko za komentář.
17.11.2023 11:40:08 | Marťas9