Čas

Prý zahojí rány těla, 

někdy možná i duše snad.

Teplo nese,  jindy svírá 

uvnitř těla divný chlad.

Nedá se koupit, stejně jako cit

k druhému bez potřeby, v nouzi přistoupit. 

A teplo dát, kus svého času. 

Necítit uvnitř chlad, jen rozkvetlou krásu.

Potřeba v konečnosti chvíle. 

Tlukot srdce jen

Ticho v čase rozpustilé 

Život, v samotě věčný sen.

~☆~