Dnes v klíně usídlili se mi
motýli,
indigově snili si své sny.
Pak vložili celý svůj um
do rozehrátí superstrun.
Rozměry světa
ve všech svých varietách
zamotaly mi hlavu opilostí.
Jak jinak odvážila bych se létat?
Jak jinak nezlámala bych si kosti?
S lehkostí takřka motýlí
střásla jsem tíži
na chvíli víc než nekonečnou.
Vím, že jsi svět
a já i bez teorie všeho
jsem
jeho tečnou.
Dnes v klíně usídlili se mi
motýli.
Sen zůstal
a strach se rozptýlil.
A díky takto vzácně obdarovanému klínu-stoupáš až ke hvězdám ST*
01.12.2023 00:37:04 | Frr
Dnes v modrém světě modrá barva září
Z motýlích křídel, z pírek andělských
Úsměv zpráv dobrých mám stále v tváři
A v srdci krásu z veršů tvých
30.11.2023 21:23:17 | Lexi
Pěkná.
30.11.2023 20:08:26 | RadoRoh
elegantní Ivi*
30.11.2023 19:33:59 | Sonador
Pěkné protkané příběhem. Závěr velice optimistický a to se mi líbí. Odvanout strach je velké pozitivum do života. Celé to působí velice kladně a cítím v tom závan štěstí mezi řádky a to dělá celé básni krásné linky vesmíru.
30.11.2023 19:22:11 | mkinka
Křehce něžně krásná...
30.11.2023 19:22:05 | cappuccinogirl