Pozpátku a zase k tobě

Anotace: .

Sbírka: Evangelium Svatého Blba

Holka

věřím v osud

nejdřív jsme se spolu smáli a potom jsme mezi sebou bojovali
myslíš, že kdyby to trvalo o něco déle
že bychom se i vzali?

nakonec jsme jeden druhého porazili a sami sobě se vzdali

ráno když slunce ještě schované za obzorem
vystrkuje své nesmělé paprsky
slyšíš houkání vlaku v dálkách
kam nedohlédneš

jsou lidé kteří to nevidí a jsou ti
kteří to vidět nepotřebují

no a pak jsou tu lidi kteří to nikdy neuvidí
a těm je nejlíp na světě
jen tančí a pijí a někdy i chlastají
a je jim tak jak by bylo nám
kdybychom se nedívali pořád do slunce
a nehledali v něm to co tam nebývá

proč se už nedíváme na měsíc
proč tvé oči vyhořely touhou
proč mě nepálí oheň tvých dlaní

jsem jen blbej čůrák
jsem jenom lidská troska
jsem jenom ocas co se furt snaží
jen debilní debílek blbej trouba
jsem nejhorší z nejlepších ale pořád ten nejposlednější
mě se to tak zamlouvá
až usnu v koupelně
zapal svíčky
a rozestav je kolem
chci se probudit a cítit se mrtvej

a chci jezdit na kole

dívat se na filmy

mít čistou mysl

být čistý

v noci jsem tě opustil a odcestoval do afriky
líbal se s ženami a líčil domorodcům jak jsem se trápil
a oni se nesmáli jen přikyvovali a určitě me chápali
a teď jsem jedním z těch kteří utekli před světem
a můžeš mi říkat jakkoliv na své jméno už neslyším
doufám že tady kde jsem taky zemřu
obklopen slony a lvy a nebem které nikde nekončí
jestli budeš mít pocit že jsem se ti ztratil tak jsem se ti opravdu ztratil
utekl jsem do džungle do pouště do stepí do hor a do chatrčí
kde se krčím s novými přáteli
každé ráno lovíme potravu a každý večer si vyprávíme o věcech
které se doopravdy staly
už žádné vymyšlené příběhy žádné tohle musíš a tamto nesmíš
žádné "ráno jdeš do práce a odpoledne si užij trošku volna" a když na to přijde
vem si dovolenou a jeď třeba do afriky a
tam narazíš na
člověka který nechtěl být člověkem ve stroji který už přestal být
pohodlným a bezpečným způsobem jak se dožít něčeho velkého

když tady svítí slunce svítí opravdovějí

víš co
sedím v texasu na verandě starého baráku
a pozoruju jak jsou ty mraky kurva líné a
a jak se mi chce zpátky domů