Návštěvnost
Smrt
Smrt
Smrt je to
Co dává vážnost této chvíli
Ranou osudu zasažen
Můžeš opustit tuto zem
A sraženi touto ranou
Zůstaneme před nebeskou branou
A osud bude se nás ptát
Tedy mohu-li Boha osudem zvát
Jaký že život jsme to vlastně žili
A věříš-li, že Boha ani duše není
Že není svítání po setmění
Že pak už není vůbec nic
Těžké to máš
Co víc ti mohu na to říct
Když uvěříš démonu naší doby
Že navždy nás pozřou naše hroby
Pak peklo své ty sám si tvoříš
Do jeho plamenů ty sám se noříš
Pro mě je duše věčná
Tajemná a nekonečná
A smrt je jenom přechodem
Opustím prostě tento svět
Možná za čas vrátím se zpět
Na naši krásnou, rodnou Zem
Co za smrtí je, je tajemstvím
Však smrt sama je poselstvím
Že jediné co máš, je Tady a Teď
Jen pouhou kulisou je ti tento svět
Komentáře (15)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskMoc hezky napsáno. Mám podobné myšlenky jak ty.
14.12.2023 21:01:59 | Marťas9
Děkuji ti :)
14.12.2023 21:23:40 | kozorožka
Já to tak teda, kozorožko, vůbec nevidím... jsem rád, že v nic z toho nevěřím a že až se za mnou ta voda zavře, bude nic. Jsem rád, jinak bych si to nepřál a vůbec necítím, že bych tim měl jakkoliv trpět, naopak se cítím svobodnej:)
14.12.2023 15:48:07 | Žluťák
Jasně. Každý jsme jiný. Někdo je se svou konečností srovnaný. Jestli jsi takto v pohodě, je to tvoje cesta :)
14.12.2023 16:10:59 | kozorožka
Jsem a nikomu ji nenutím (většinou:)) jenom mi nedalo nereagovat na tvé rozhodnutí, že si tvořím vlastní peklo, protože nevěřim v nadpřirozeno:)
Jinak ale pěkné verše, nic ve zlém;)
14.12.2023 16:15:07 | Žluťák
V pohodě. Je pravda, že jsem to zjednodušila. Každý máme vidění světa, které je trochu omezené, jinak nelze. Každý mluví primárně o sobě, i já. Pro mě byla nicota po smrti děsivá. Přijala jsem, že je duše nesmrtelná a je mi fajn. Neviděla jsem dřív žádný smysl života. Mít děti atd, to je smysl pro zvíře, ale pro člověka? Nebo být něčeho ředitel? Směšné. Pro mě je tím smyslem péče o duši, ale pro materialisty žádná duše není, jen mysl jako funkce těla. To se mi příčí :)
14.12.2023 16:27:06 | kozorožka
No jo, ale s tímhle přistupem by jsme nejspíš všichni žili (pokud bychom ještě byli) v jeskyních a jenom sobecky pečovali o svoji duši abychom byli hodni krásného posmrtného ráje...
Tomu říkam progres:)
14.12.2023 17:27:33 | Žluťák
Asi máš o péči o duši jiné představy :). Navenek se pozná tím, že je člověk laskavý, protože není v konfliktu sám se sebou. Jinak je to normální člověk
:-)
14.12.2023 21:27:02 | kozorožka
Někde jsem kdysi četl, že náš život je pouhý sen, ze kterého se v okamžiku smrti probouzíme, tak kdo ví...
14.12.2023 15:05:40 | RadoRoh
Možné je vše ;-)
14.12.2023 15:38:12 | kozorožka
velmi velmi přesvědčivé, milá Veroničko, neboť PRAVDIVÉ****ST*
14.12.2023 12:30:22 | Frr
Děkuji ti :-)
14.12.2023 12:42:49 | kozorožka
Toto téma je mi blízké, ale na toto téma bych v současné době nedokázala psát.
V okolí zemřel jeden člověk, kterého jsem znala xy let a tak jsem se za něj pomodlila. Vím, že tam nahoře už je mu dobře. Kostel pomáhá překonat strach ze smrti.
14.12.2023 12:22:54 | mkinka
Ve mě se cosi překlopilo. Dřív jsem se smrti bála, a teď mi dává sílu a odvahu žít. Je to ono carpe diem v tom dobrém slova smyslu. Pustit minulost i budoucnost. Žít teď. Všechny starosti se týkají minulosti a budoucnosti, co se mi zlého stalo a co mi hrozí. To je peklo mysli. Když to pustíš, uleví se ti ;-)
14.12.2023 12:47:21 | kozorožka
Děkuji za Tvá slova.
14.12.2023 12:55:57 | mkinka