Mezi

Dívám se z okna
a tiše ševelím
ve střechách dovádím.

V myšlenkách mohu,
to ještě smím.

Herečka vyjde pak,
zakryje bolest,
co má.

Jednou odejde navždy
a i tak bude uplakaná.
Tísní rozervaná.

Je nedokonalá.
Sama.