Anotace: ( Z dávných bohémských let )
Jsem v tobě rád
nejvíc po tobě toužím
když spadne rosa
a slunce jde spát
to se do tebe ponořím
v tobě usínám
v tobě sním
Promiň mi
když ráno tě opouštím
rozválenou
a nechávám jen tak
opuštěnou
Promiň mi
že na tebe zvracim
když z flámu
večer se vracím
vždyť kam jinám
bych se vracel
jsi moje milovaná
postel
Tvá upřímnost je děsivá. Tohle udělat své posteli ? Přesto je báseň povedená. :-))
25.12.2023 15:36:50 | Kan
Hold mladí. V té době mi bylo jedno kam si lehnu. Pod kulečník, do psí boudy nebo pod širák. Díky.
25.12.2023 15:44:16 | Jiří I.Zahradník
:-)) :-))
25.12.2023 16:41:20 | Kan
No, sice se říká, že ani pes si nedělá do vlastního pelechu, ale já nemůžu soudit, taky jsem v mladí měl pár podobných incidentů:)
Vtipná, pěkná, Jiří:)
25.12.2023 14:05:22 | Žluťák
Jo mládí... nechápu jak jsme to mohli přežít. Díky.
25.12.2023 14:10:33 | Jiří I.Zahradník
Chudák ta jediná věrná, čekající rozestlaná milenka.
25.12.2023 13:43:01 | šerý
Jo, lituji že nemám tu jedinou kvalitní na celý život. Možná si ji pořídím teď na stará kolena a na bolavá záda. Díky za zastavení.
25.12.2023 14:16:17 | Jiří I.Zahradník
Prostě láska na celý život
:))
Skvěle jsem se pobavila
25.12.2023 13:41:32 | Anfádis
Rád jsem pobavil. Dík
25.12.2023 14:12:21 | Jiří I.Zahradník