Spolu

stoupam na horu kterou jsi ty uz davno zdolala
musim absolvovat stejnou cestu
krcim se ale nebojim se
priblizuju se ti ale jsem porad hrozne daleko
otevirame si navzajem obzory a hledime si do oci
drzime se za ruce ale je to pouto ktere se zpretrha
zustanou jen sny a predstavy
o tom co mohlo vyrust a nikdy nevzeslo
porad se krcim mezi stromy
ktere i tobe davaly stin a pocit bezpeci
kdyz sluncem unavena obloha zarila nazdarbuh
stoupam nahoru a vnimam to co jsem dole videt nemohl
ze mi chybis ale mas mi chybet
ze te chci mit ale nesmim te chtit
presto porad touzim po tom abys jednou rekla
pojd
pujdeme uz domu

spolu