Holka moje.

Jak, ty, mi lezeš do peněz,

to, přece , nikdy nebývalo.

Šrajtofli uvážu si na řetěz;

co se to s tebou, holka, stalo ?

Výklady, to jediné, ty, vidíš,

a v krámech řádíš, jako šílená.

Po značkách, drahých, slídíš,

z nich se ti podlamují kolena.

Těch hader máš neskutečně,

a botů, těch taky, jak by smet.

Poslouchej, máš to podmínečně,

jinak s kámošema pojedeš na výlet.