Můra

 

 

čekám dlouho na ten osudný den

až to celé bude jen zlý sen

ani potom všem mi nedá spát

vím to

proto snažím se psát tahle prázdná slova

která bude mi připomínat má noční Můra

znova a znova

už to tak bude, jsem jejím světlem

jejím nebem

a ona je mým peklem

večer v té nekonečné pasti

bude se za mnou plížit

dokud nepropadnu se do propasti

někdy ani nekonečně hořící hvězda

ji neodláká

i když se mi ta Můra už nezdá

líbí se jí, když může zůstat

já už nemůžu ji ustát

a tak se ptám

ptám se těch, co ji vyplašili

a u kterých už dávno není

řekli mi

chyť ji do skleničky

ona neproletí