Když dech rána studí,
a světlo tmu střídá,
tep v žilách se budí,
a duše mír snídá.
Pak barvy den smíchá,
na paletu slibů,
volným rytmem dýchá,
sešit do záhybů.
A s večerem zpění,
jak splav vodu smíchá,
zas přichází snění,
do noci klid dýchá.
20.03.2024 15:08:29 cappuccinogirl
Ta snídaně duše, kdyby tohle tak snídal celej svět, bylo by krásně. Moc ráda jsem četla, krásná báseň:-)*