Když dech rána studí,
a světlo tmu střídá,
tep v žilách se budí,
a duše mír snídá.
Pak barvy den smíchá,
na paletu slibů,
volným rytmem dýchá,
sešit do záhybů.
A s večerem zpění,
jak splav vodu smíchá,
zas přichází snění,
do noci klid dýchá.
Ta snídaně duše, kdyby tohle tak snídal celej svět, bylo by krásně. Moc ráda jsem četla, krásná báseň:-)*
20.03.2024 15:08:29 | cappuccinogirl
Moc hezké...
20.03.2024 14:06:00 | Marťas9
Pěkné řádky.
20.03.2024 09:06:08 | mkinka
Rána a večery, ten čas příslibů, je příjemný.
20.03.2024 09:03:52 | Vivien