na chvíli se otoč

 
zpěněný příboj
sedmička walkera
a vyraženej zub o hrdlo láhve

po domě mi pobíhá
polonahá holka (na
jejíž jméno si nemůžu vzpomenout
ale vím
že válí v pokeru)

život je zase rychlejší
než já

jdu s vrtačkou
do zdi v obýváku
pro nějaké peníze

povídám: ,,nekoukej
potřebuji to udržet
v tajnosti...,,

ani mě nevnímá
konverzuje se zrcadlem

myslím
že jsem
zvracel
a taky
usnul při práci...

později
sedí mi na klíně
a zkouší si šperky
které už roky postrádají
na předměstí Berlína

cucám kostku ledu
a píši
poslední verš
zrovna narozené strofy

,,až mě dopijete
podívejte se na dno sklenky
budu tam
ve zbylých kapkách
smát se Vám...,,