Jan Skviřín: Panta rhei

Jak víš,
do stejné řeky,
co teče tvým údolím
po celé věky,
dvakrát nevstoupíš.
Ač na stráních jaro co jaro
rozvíjí ty samé květy,
však krajina jiná,
jiné i kolem ní světy.
Co říčkou je v dnešní den,
to býval veletok,
však čas udělal velký skok
a květy dávné uschly jen
a nové stromy vzrostly ze semen
a voda jiná teče přes kamení.
Jak prosté je to,
že se všechno mění.