Mlha.

Do staré zahrady mlha se vkrádá,

dnes poprvé ji zvědavost nedá.

Chtěla by spočinout a byla by ráda

chvíli sama, i, když ví, že Slunce ji hledá.

Přiletěl vítr a mlha se bez spěchu zvedá,

přes plot zahrady líně se převaluje.

Slunci se vyhýbá, chladná a bledá,

spolu s větrem, kraj celý obepluje.

Někdy se v zahradách skrývá,

pak vpluje do polí, mizí v dolinách.

Občas sedá si a odpočívá;

často zjeví se, jako bys hůlkou mách.