Anotace: ...se mi vrací...
Nechte mě snít,
vím, že není to pravda,
ale nerušte mne,
ponechte mě mým snům...
Já bloud seděl tak často sám a lkal a lál,
meditoval a nezměrným smutkem v srdci i hněvem plál.
Už málokdy sedávám osamocen,
jsa zdráv na duchu, nezarmoucen.
Můj andílek se vrátil,
myslel jsem, že navždy se ztratil...
...Ty, andílku píj vodu z pramene,
co se v jarní trávě leskne,
kouzelný mok,
co zanechá Ti hlavu v bdění,
miluj mne až do rozednění...
30.12.2008 15:38:00 Agniezka
krásné...doufám, že i můj andílek je již na cestě ke mě...ke mě do dušičky..
30.09.2007 13:55:00 -Jojo-
Pěkňoučká.. připomělo mi to něco, něco mno.. heh, básnička je fakt povedená, líbí se mi :)
16.05.2007 12:28:00 Zamilovaná do nezamilované doby
taková ... ten začátek se mi zdál hodně jednoduchý.. ale přinesla mi duchovní zážitek.. především už jenom to, že ti andělé přeci jen jsou...
Děkuju
16.04.2007 18:44:00 Bíša
darmar...díky, máš svolení! Musís se naučit tu vlnku,
je to dva dny, jsem to uměl...
16.04.2007 18:01:00 darmar~2
Ahojinky, mooc hezoučké! Nevadí, když si báseň zkopíruji na svoji stránku s veršíky?
Tebe samozřejmě uvedu jako autora... Kdybys nesouhlasil ozvy se prosím ano? Děkuji!!! D.