Jedna taková malá pocta Nohavicovi

Bylo mi 16 možná víc

když v hospodě v Nivnici

pili jsme pivo poprvé

na koncertě Nohavici

Divně se hýbal

tancoval

divně se smál

a povídal

ale když láskám z heřmánku

počechral vlasy na spánku

srdce bušilo

a duněl tep

A blízko byl mi jeho zpěv

i když jsem neznala darmoděje

jeho slova o naději i bez naděje

vířila kolem našich těl

už tehdy

kdo slyšel, každý záviděl