Socha stála ve větru,
asi by se smála,
kdyby byla ve svetru
ale byla nahá.
Stojí tu už 300 let,
celou svoji vahou,
když jsem tu byl naposled,
ještě byla pannou.
Sochy totiž svádět je,
těžké jako tebe,
jejich kůže žulová,
jak tvůj pohled zebe.
Hodně se mi líbí tvá báseň...
07.07.2024 18:36:12 | cappuccinogirl
Díky:-) , když mě to popadne, tak to musí ven a mobil mě krotí ve velkých etudách:-), tak píšu minimalisticky
07.07.2024 19:34:29 | Kamikadze
S křížkem po funuse... napadlo mě to už před tím, ale nestihl jsem to sem přihodit:-)
... a ty zase v posteli...
jak když sochu je.e:-)
07.07.2024 14:21:39 | Žluťák
Jj díky, že ses zapojil, dlouho se nikdo nechytal, tak jsem si to dokončil sám :-)
07.07.2024 19:31:30 | Kamikadze
To je dobře, vyřešils to romantičtěji:-)
Pěkný večer.
07.07.2024 20:29:21 | Žluťák
To asi ano ale byl jsem zvědavý jak to kdo pojme a jestli to někdo trefí se mnou :-)
07.07.2024 20:34:35 | Kamikadze