Vločka

Vločka

O půlnoci na staré cestě u mlýna,

kam chodívám dívat se na hvězdy,

spadla mi bílá vločka do klína.

Hýčkám ji s něhou a volám k mrakům:

„Něco vám spadlo!"

Nic, bez odezvy.

Tak bílou vločku pozvedám ke rtům.

Šeptám jí slova útěchy.

"Nechtěná, ztracená, jen závan bezduchý.

Také jsem, vločko, také jsem jako ty."

O půlnoci na staré cestě u mlýna,

kam chodívala jsem se dívat na hvězdy,

spadla mi jednou bílá vločka do klína.

Občas na ni s láskou vzpomínám,

protože jsme byly jen my dvě

a protože byla ztracená, tak jako kdysi já.