Legenda

Toho dne stoupala pára z lesů
šlápoty v korunách vydávaly zvuky deště
jenže nikdo se neptal
vyvržené plechovky na okraji cesty
naše kosti vetkané do genomu krajiny
půda ve vráskách chodidel těžkne naše kroky
váže k zemi
pod těly ulehá tráva
ale z jara zapomene
A tak přicházíme na ramenou obrů
a křičíme: kde jsi
kams schovala útlá ramena
třesoucí se ňadra
kams jimi rozlévala mléko
když jsme strádali?
Stroje zas spustily
schováváš se za snopem obilí
už od včerejšího dne
třeseš nebem i vodou
tma dobíhá ke středu noci
na rynku postavíme zlatého koně
a voláme: otřes se!
prorezlé panty spouští
pomalu vlezlá odrhovačka
zadírá do duší
stroje zakusují kmen
divnotvorové příšery
na nich na utažené smyčce
střízlíci vrhají se do tlam
u toho jim tleská a směje se
divák přiměřeně svému rozrušení
trojské legendy vyprávěné dětem