Drbny.

Potkal jsem báby na pavlači,
jak v tvářích rudé pomlouvají.
Támhleten s tamtou zapytlačí:
s kým má to dítě se ptají.

Jen co mě spatřily, byly zticha,
svými zraky mě šacovaly.
Je ňákej divnej, že nepospíchá,
pak se mi za zády posmívaly.

Ty báby mně můžou být ukradené,
to, jako, že je mám na háku.
Stejně jsou všechny rozvedené
a já jsem chlap - jediný v baráku.

Jednou, to vím, jim spadne brada,
až bude k potřebí mužská síla.
Ať stará je, anebo mladá,
pak tváří se každá, jak lesní víla.