Tam, kde krysy chodí spát
a kde povlak se mění v noční můru.
Cícha otvírá dimenzi závratí
a pole pekla
v úbočí nepřirozeném.
Úzkost má přiškrcený krk.
Jen bdění místo spánku.
To není poezie.
To je život.
Krásná čtvrtá hodina ranní.