Ve víru velkoměsta
se plíží řeka
v majestátu
krásy nekonečna.
Vzpomínám,
co všechno se událo
a kdy se rozlila.
Jsem tu doma
a
zpívám
jako
voda.
I když nekdy ta nejtišši voda ty břehy obemílá a to jsou pak zvuky
28.08.2024 21:04:43 | Dušekteráztroskotává
... vím, jak zpívá; jsem křtěný Vltavou... děkuji...
28.08.2024 20:35:41 | mravenec
těch komárů u řeky
26.08.2024 10:57:16 | sokol a lípa