Stát se motýlem
Když písně lžou
a básně nestíhaj
do rýmů skládat lásky,
cos životem posbíral.
Pojeď se mnou
k náhrobkům motýlů,
kde září sedmikrásky
jak hvězdy ve vesmíru.
A až před tebou
nezbude žádný stín,
vepiš své myšlenky
do sutin,
tak nad hlavou
odemkneš bránu exilu;
tak skončí život housenky,
ale začne motýlu.
Komule je motýlí keř... Sejde se jich tam najednou třeba i třicet..
Na to jsem si vzpomněl při čtení. Ale samozřejmě cítím větší hloubku té básně.
29.10.2025 17:05:37 | La Suneteto