Plameny času

Život je protkaný vesmírnou nití,
na cestu hvězdy nám z oblohy svítí.
Tolik je na světě nádherných lidí,
překrásných míst, co člověk neuvidí.

V plamenech času hoří naše životy,
a my, za zvuku trumpety,
padáme tiše do temnoty,
až nezbydou z nás ani siluety.

Na věky věků budeme se toulat,
jen kousky energie, s vesmírem soulad.
Bez lásky a myšlenek už nebudeme doufat,
nebude už nic, co mohlo by nás spoutat.