Podzimní

Sviť mi slunce, sviť,

miluji ten třpyt,

co hází babí léta,

až do vlasů se mi vplétá.

 

Podzim už se vzduchem šíří,

ještě lítaj netopýři.

Dojde jim to záhy,

až se Září ještě vzdálí.

 

Už se nachyluje čas, 

bude zima, bude mráz. 

Děti, ty to berou snáz,

budou dárky, Mikuláš.

 

Pro mě je to doba temna,

a tma je mi nepříjemná. 

Divně na mě působí, 

duši obrací mi naruby.

 

Asi že uvnitř mám jí dost,

přežívá jak nezvaný host.

Nemám ráda její dech,

když mě mrazí na zádech.

 

Jsem však paní svého příběhu, 

proto zastihne mě za běhu.

A až se ke mně doplazí,

srdce už mi nezmrazí!