Pátek v Poříčanech

Kocour na parapetu,
Kočka na schodech na půdu
a ten nejmenší zabral křeslo.


Slyším vlaky i autobus.
Počítač rovnám do rýmu.
Možná si hraji
nebo jen tužkou hřeji.


Za chvilku na poštu.
Otvírají.
Tu nám tu nechali
pro místní.


Uši neslyší
projíždějící auta.
Každý prchá jinam.
Svět po svém houká.

Pustila jsem pračku
jako dialekt
čištění i úklidu.

Normální činnosti
a lehce píšu.

Co dneska?

Krupičná kaše
z pohádkové číše.

Ať každý se mnou dlabe.
Ať nikdo není skoupý.
Jídlo rozdělí
i pro zvířecí misky.


Ňam.