Fontána z mramoru

Fontána z bílého mramoru,
kde milenci spolu se smějí.
Ve stínu moudrých javorů,
mohou políbit se odvážněji.

V chladné vodě šátek dívka namáčí,
však na lásky žár, ten, nestačí.

Tak málo času, málo na sebe mají,
vždyť teprve se poznávají 
- zpívá fontána bílá, mramorová:
to nic milí, jen vraťte se znova.

Do chladné vody dívka ruce noří,
chlapcovo tělo touhou hoří.

Své dlaně chladivé přiloží na jeho tělo,
to ještě více se touhou rozechvělo.
S láskou svému milému velí:
skoč raději do kašny, namoč se celý !