CESTA
Ztrácím se
i s mapou
na cestě ke štěstí.
Tolik je
odboček,
zákazů, rozcestí,
že člověk
neznalý,
nováček života
skončí sám,
bezmocný,
jak stínů despota.
Pak vládne
kruháčům
a zákazům stání
a z temných
uliček
slyšet je volání:
... že já vůl jsem si nevzal navigaci ...
... dvoulitr pokuta? To si děláte legraci ...
... počkejte, neodtahujte mi to auto, vy darebáci ...
A podobně.
..tak na mapu kašli - kolik už jich bylo, co si zašli :)
ke štěstí vede každá cesta
když navigátorem je srdce člověka
a klidně přes zákazy - chce to "kecy" přestát
a POKUT prostě se jen nelekat..
25.11.2024 15:21:22 | šuměnka