Uzenáč

Jdu si tak po nábřeží,
kdy, právě, Slunce vzkvétá,
hejno racků se na vodu slétá,
a opilý plavčík v loďce leží.

Ještě je ranní ticho, klid,
jen v dálce hrčí popeláři,
vrátný si ve vrátnici kafe vaří:
plavčíka - lépe je nerušit.

Racci se najednou vyplašili,
to labutě ke břehu plavou
pro suché rohlíky, snad i za zábavou:
avšak dobráci dneska se opozdili.

Vtom, jakoby někdo stiskl vypínač,
město ožilo, tramvaje vyrazily,
lidé spěchající - ulice zaplnili:
z rybárny zavoněl mi uzenáč.