Mamince 27
Mamince 27
Nevidím na display.
Bojím se Ti říci,
co vlastně máš.
Tu malou lež
mi odpustíš.
Také bych si přála,
aby jsi mohla žít.
Diagnóza.
Rakovina plic.
Promiň.
Neumím vyléčit.
Svět se mi zdá zbytečný
a slabikář pouštím
ze stěny.
V ruce portrét
a oči voda.
Kolík dní
uvidíme se znova.
Rychle.
Ať řeknu.
Krátký čas,
co zbývá.
Žij.
Dýchat je krása.
Mám Tě ráda.
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
... hodně sil, Jitko... děkuji...
29.12.2024 21:13:21 | mravenec
Tak tohle je opravdu těžké... drž se, mkinko, vím že teď dýcháš za dvě*
28.12.2024 19:50:06 | cappuccinogirl
Jituško, zlatíčko cítím s Tebou. Užívej si s maminkou každou minutu. Potřebujete se teď navzájem. Vim o čem píši táta měl rakovinu, bohužel už měl metastáze. Byla jsems ním už pak jen tři týdny. Objímám. A věř v jednu věc, ať se stane cokoliv jednou se opět shledáte. Ja tomu taky věřím. Pa
28.12.2024 18:48:02 | Marťas9
