V průhledu temné chodby 
vdechuji vůni zahrady 
a tuším ostrolisté magnólie pod rozpadlou terasou 
v trávě cestičky z cihel 
koruna cypřiše se topí ve vzduchu 
myrty a oleandry obklopují mechem zarůstající kašnu 
smaragdová voda se třpytí 
hustá průzračná tajemná 
Není bez konce rozmluva tichá 
ani bolest vířící v břiše 
zatímco oči se vyptávají 
hlasu který už nepromluví...