Sbohem, Starý rok

Modrý je den, stín padá na plot.

Pak noc, ještě jedna,

studený den, tichá noc.

Mně, je to jedno,

o čem je film za oknem.

Myslím, že není čas

vzpomínat na včerejší kamarády.

Dám šálek čaje

a trochu se zasním,

i když nemůžu spát.

Protože nesnít

je velmi smutné,

Můžu počítat hvězdy,

pět, deset, tisíc

a z nebe vzít Měsíc.

Můžu vymyslet zemi,

kde se smějí klokani,

Můžu proměnit pro zábavu

zlato zpět v olovo.

Můžu spálit sešity svých básní,

místo čaje vypít moře,

no, alespoň malé.

Aby moudrý Ezop,

trouce si vysoké čelo,

usmál se a řekl: - Raději vypij oceán! …

 

Den je studený, noc tichá,

za oknem mlčí zima.

Což, což… no a já,

já budu zase ticho.

A budu snít raději jen o Tobě.

Čaj chladne a v hrnku je led.

 

Sbohem, Starý roku...