Asi jsem trochu dítě.
Tu malou Haničku
si beru za ruku.
Mám pocit,
že je lidská.
Říká mi,
že jsem velká ženská.
Pro introvertní dítě
je tento svět exkluzivita.
Mami, teď nemám čas.
Promiň.
Prostě si hraju.
Máma se usmívá.
Jsi taková.
Pořád nedostupná.
La a la.
Neproniknutelná.
Dcerka kdysi ostříhala panence vlásky, hrála si na holičku.
Myslela si , že ji vlásky zase dorostou.
Kdysi jsem po ní chtěla ať mi sestříhne konečky vlasů. Dostala jsem odpověď. .. Nechceš dopadnout jak moje panenka, že?...
Myslela jsem , že má vlohy po mě. Chtěla jsem být kadeřnice. Ráda stříhám, barvim, dělám trvalé i když kadeřnice nejsem...
23.01.2025 18:29:27 | Marťas9
Já v minulosti ukazovala na medvídkovi,jak si dcera má pichat inzulín a zavádět pumpu, dobrá pomoc při cukrovce,dostala jí v osmi letech
23.01.2025 19:42:43 | mkinka
v americe byl profesor z vysoké školy,
kradl těla mrtvých malých holčiček a mumifikoval
je, fakt, rodiče jeho mysleli, že jsou to hračky :-)
21.01.2025 19:36:21 | chtěl být pilotem
Ze starých panenek mám strach. Z těch nových někdy taky. Jednou jsem spálila i medvěda.
21.01.2025 13:59:24 | Philogyny1
Každý je jiný, já sem samotářská duše a tady spíše odkaz na mé dětství, mluvím s mámou, která už nežije.Je to vlastně nás dialog, který se odehrál před čtyřiceti lety a to je vše.
21.01.2025 14:04:14 | mkinka
Báseň lidského prožívání, vzácných okamžiků, ale i uvědomění. Kontrast dospěláka a dítěte, který se v jednom okamžiku potkává.
21.01.2025 09:54:44 | malé srdce