Anotace: ....
Povím vám pohádku o jednom
páčátku
....Bylo,nebylo
Ano! Bylo....
Kdysi žilo ptáčátko
k trní se tulilo
maminku nemělo
K trní se choulilo
by zahřálo to co neumřelo v srdíčku
slzy na krajíčku
žilo
Ono žilo...
Roztrhané peří ale v teple
pod šípkovými keři v teple se žilo
by neumřelo
snilo o tom co nemělo
co zahřeje srdce a i tělu není zima
a nic nebolí
Pak...
nastalo....
Jaro
letí plno nadějí
a směje se ve zpěvu
svém a srdce ho hřeje a slunce
a křídla volnosti
druhého najde a rodinu založí
Zima už nezebe
našlo lásku a slunce
našlo sebe
zahřívám zkřehlé srdce! :-))***
26.01.2025 02:15:01 | Iva Husárková
Ano bylo to o mém srdci....Ale tady na literu je nás takových víc ....jste chápající , dobrotiví a jsou tu krásné básně co se mě dotknou a vpijí, jen nestíhám číst mám malé dítě ale budu víc děkuji.....:);)
26.01.2025 08:10:09 | Avatarka7777
Připodobnění k ptáčátku - bezbrannému, přesto toužícímu po žití, které "hřeje"... velice mne to oslovilo, proniklo k mému srdci, děkuji za tu chvíli souznění*
25.01.2025 22:40:56 | cappuccinogirl