Stopy zaváté sněhem

Stopy zaváté sněhem

hledám v zemi stopy 
ty však zaváté jsou sněhem 
času a neúplných vzpomínek 
na chvíle kdy nebylo starostí 

kdy nebylo ani obav 
z časů nejasně budoucích 
a jen se člověk spokojeně nudil 
zaseknutý v nekonečném přítomnu 

a najednou čas proudí 
jako rozvodněná řeka v březnu 
kdy ještě jaro bylo jarem  
a kdy mír nebyl zabit Vladimírem 

a teď když naše srdce 
v nepravidelném rytmu trpí 
stejně jako naše budoucnost 
dosti závažnou arytmií 

a čas do toho tak rychle 
a přesto nejasně kvapí 
nezbývá než marně hledat stopy 
které nelítostně vítr odvál vdál